This is gotta be a good life...

Nejprve jsem  podobný článek vůbec psát neplánovala, nenapadlo mě to, měla jsem připravený jiný. Ale viděla jsem je dnes všude okolo mě a hrozně, hrozně moc se mi líbily (jsem taková cíťa, že jsem někdy až skoro dojetím brečela, ak-ward.)

Nemůžu s jistotou říct, že rok 2010 byl tím nejlepším obdobím mého života, přece jenom některé události nesmažu. Vidím ale na sobě, že čím jsem starší, tím jsem vyrovnanější, sebejistější, měním svoje hodnoty a to mě dělá den ode dne šťastnější. (Promiňte, ale takový článek se prostě bez sladkobolných pasáží napsat nedá. A bude to ještě horší.)

Vás možná moje shrnutí letošního roku moc bavit nebude, je spíš pro mne (a pro moje kamarádky :)

Nudím se.

Ok, I can only imagine how desperately boring this post must be for you. But you know what? I am like 1000x bored than you. Being sick during the holidays reaaally sucks. Today I spent the whole time just watchin american beauty videos on youtube, so somehow I cannot switch back to czech  :S I don´t know, maybe it does make this article at least a little bit more exciting? Ahm, I am talkin bullshits, be patient with me. I need to go shopping.
If am not healthy till the new year´s eve, the next post will be in german.

Jenom krátce.

Tak moc jsem se těšila, jak přes vánoční prázdniny budu mít plno času nafotit plno fotek. Plno plánů a plno nápadů jsem měla.
However, jsem nemocná. Každopádně včerejší presents-exchange-meeting se Sophie jsem už odvolat nemohla(nechtěla). A mám radost aspoň z toho, že přece jenom pár hezkých fotek vzniklo, holt když má někdo leopardí kabátek, tak to jde samo :) Těšte se na její článek.
A k nemocnému člověku mějte, prosím, ohledy:

Šťastný a veselý

Tak ani já jsem neodolala a rychle tu smolím jeden vánoční článek. Nemůžu říct, že bych Vánoce nějak zvlášť milovala, ale tak proč ne, narozeniny nesnáším ještě víc. Taky už trochu začínám mít hlad (to má hlubší souvislosti jak se zlatým prasetem, tak s podrážděným žaludkem po vánočních večírcích) a taky by mě zajímalo, proč ještě nemáme stromeček.

Überkýč a epicspam...


Áďa slaví nejen Vánoce, ale i narozky:


Zlatej pro mámu, fialovej pro tátu, HelloKitty pro ségru.

Víkend

Mimo jiné jsem o víkendu:

Jedla:



Bruslila:

Přidat do složky oblíbené

Aus aktuellem Geschehen:

-V pondělí začly v H&M slevy. V úterý jsem tam vtrhla jako velká voda a pěkně si pro sebe nahrabala ty nejlepší kousky. Ve středu jsem myslela i na ostatní a nakoupila pár dárků k Vánocům. Ve čtvrtek jsem se zdravila s Janette v kabinkách. A pátek mi zbyl k pláči nad prázdnou peněženkou.
-Tričkům s potiskem se většinou osobně vyhýbám obloukem, teď jsem však jedno sháněla jako dárek a tak jsem neváhala a zašla do Teranovy. A byla jsem mile překvapena! U některých kousků byste se odvážili tipnout, že jsou klidně z H&M či Zary, takže ti z vás, kteří na tento obchod zanevřeli, zvažte své rozhodnutí :)
-V New Yorkeru je klid před bouří. Téměř vše seřazené na stojanech a slevy ve standarním rozmezí, takže jsem zvědavá, kdy to vypukne i tam.

No a tady máte pár hezkých obrázků:

Zrcadlovky

Uvažuji, že udělám giveaway, když už jsem dosáhla těch 50ti pravidelných čtenářů.  (Díky.)
Jo a zrcadlovku jsem chtěla hlavně proto, abych se mohla fotit v zrcadle.
Dnes co slovo, to perla, že?

Ale ne, teď vážně. Blogování mě momentálně hrozně baví, miluju tenhle náš virtuální svět. Divím se sama sobě, že jsem vydržela téměř půl roku nepostovat. I když samozřejmě, druhá strana mince jsou ty zatracený anonymové a negativní komentáře, které pěkně dokážou zkazit den, známe že---


Na Designlobku:

Chudák táta.

Tak co říkáte na současnou cukrářskou situaci na všech tuzemských blozích?
Mám na mysli drtivou porážku makaronků českými perníčky.
Myslíte, že makarónky připravují odvetu a s příchodem jara můžeme očekávat jejich velký comeback?
A umí vaše perníčky francouzsky?

Já jsem taky pekla-perníčky teda ještě ne-zatím jen vanilkové rohlíčky a povím vám, že za nehtama jsem měla těsto a celý ruce od mouky, v troubě se připejkal jeden plech, druhej už chladnuj dychtíc po obalení, že jsem-světě div se-nestihla vytáhnout zrcadlovku a všechno to vyfotit. Maybe next time.

Anyways. Tyhle legíny tvoří ca. 14% mého blogu. Mám je ráda.

A k tomuhle svetru:
Ráno u nás doma.
,,Hele tatí, koukej, mám zase ten tvůj svetr!", odbíhám do chodby.
,,Jo, hmm..." nerozumím tátovi.
,,Cože, říkal jsi něco?"
,,Je dobrej viď?"
,,Jo, je super, fakt bezva!"
,,A je v něm teplo, že jo?"
,,Jo, úplně skvělý!"
Pauza.
,,Chybí mi."

School Stuff

Poslední týden jsou moje hvězdy pravděpodobně v nějaké nepříznivé konstelaci...

Tím chci eufemicky naznačit, že mě všechno sere.

S někým důležitým jsem se pohádala. (Promiň.)
Do někoho se zamilovávám a to nechci. (Patří tohle na blog?!)
Matika mi vyhlásila válku.
Málo spím a jsem z toho otrávená.

Většinu času trávím ve škole nebo aktivitami s ní spojenými a tak mi přišlo symbolické, udělat school-stuff-článek. Je to jen taková náhražka za zimní kabátek a botičky. A pak už teda fakt nevím, co budu do konce března dělat, protože od každého vlastním pouze po jednomu kuse. Jako jeden kabát a jeden pár bot.



Poslední dva roky si zadělávám na slepotu, bez brejlí bych na tubuli neviděla. Jenom je škoda, že když jdu do kina, tak si je vždycky zapomenu vzít.